V jarním vydání newsletteru si představíme Honzu Šimka, IT specialitu, který s HRG spolupracuje už téměř čtvrt století…

1) Honzo, jak dlouho pro HRG pracuješ a jak se Ti změnila v průběhu času náplň práce?

Když o tom tak přemýšlím, příští měsíc uplyne 25 let od chvíle, kdy jsem poprvé řešil nějaký problém počítače společnosti Global Express. Tehdy jsem začal pracovat v soukromé počítačové firmě. Prakticky jsem začínal od nuly, protože jsem byl před tím zaměstnán v jednom, tehdy ještě státním, podniku. Moje předchozí práce sice spočívala také v instalacích a opravách počítačů, ale jednalo se o technologii, která měla 15ti letý skluz za západním světem. Kapacita operační paměti těchto počítačů byla z dnešního pohledu pouze neuvěřitelných 128kB. Začít pracovat s PC-IBM kompatibilními byl pro mne tehdy obrovský skok a právě počítač Global Expressu patřil mezi ty první, se kterými jsem přišel po nástupu do nového zaměstnání do styku.

Od té doby pak uplynulo hodně času, než se společnost Global Express změnila na Business Travel International a nakonec stala součástí skupiny HRG.

Tehdy v roce 1992 byl jako nejrozšířenější operační systém MSDOS. Kapacita pevného disku kolem 40 MB. Pracovalo se jen s příkazovým řádkem a v textovém režimu. Prakticky se používaly pouze souborové a tiskové služby. Nejrozšířenějším zařízením pro zálohování nebo přenos dat mezi počítači byla floppy disková 3,5″ mechanika s kapacitou 1,44 MB. Žádná Windows s intuitivním grafickým rozhraním. Všechny příkazy pro práci s počítačem si bylo potřeba pamatovat nebo hledat někde v poznámkách.

Začátkem roku 1993 se postupně začal na nových počítačích objevovat již prakticky použitelný operační systém Windows 3.1 od Microsoftu. Teprve až od roku 1995 se začalo díky novým Windows 95 pracovat v grafickém rozhraní, které bylo již velmi podobné tomu, které známe dnes.

Postupem času jsem od servisu samostatných počítačů přešel ke komplexní správě počítačových sítí a jsem rád, že je HRG i dnes jednou ze společností, kde mohu lety nabyté znalosti při správě počítačové sítě uplatnit.

 

2) Jaký byl Tvůj největší projekt v rámci HRG?

Svým rozsahem největším a na přípravu nejnáročnějším byl určitě upgrade hlavního serveru v pražské kanceláři v roce 2014. Hlavním úkolem bylo opustit v té době dožívající SBS 2003 server a přemigrovat na server 2008 R2, který se instaloval na nový hardware. V rámci této změny bylo nutno také přemigrovat i Exchange server se všemi nastaveními tak, aby uživatelé přechod pokud možno vůbec nezaznamenali.

Migraci předcházelo kompletní nasimulování celého procesu v odděleném síťovém prostředí. Vzhledem k tomu, že při simulované migraci došlo postupně k několika nestandardním situacím, bylo nutno prohlédnout znalostní databáze a chyby pomocí určitých úprav nebo záplat vyřešit. Celý proces migrace se prováděl několikrát, až vše proběhlo bez chyb. Simulace v odděleném prostředí byla nutná, protože některé kroky při migraci jsou nevratné a je nutné, aby migrace dopadla na první pokus. V opačném případě mohl nastat mnoha hodinový výpadek celé sítě s dopadem i na kanceláře HRG v Brně a Bratislavě.

Dalším úkolem bylo současně změnit IP adresaci ve všech třech kancelářích tak, aby byly kompatibilní se sítěmi celé skupiny HRG a připraveny pro budoucí plnohodnotné připojení do VPN. V rámci přeadresace došlo také k výměně firewalů a nové konfiguraci VPN mezi Prahou a Bratislavou.

 

3) Vzpomeneš si na nějakou humornou historku z IT oblasti, která souvisí s HRG?

Jedna mne napadá. Stalo se to v době, kdy došlo k prvním větším virovým útokům. Tehdy jsem byl dotázán jedním mediální masáží přestrašeným uživatelem, zda se viry šíří i ve vypnutém počítači.  Měl jsem co dělat, abych zachoval vážnou tvář.

 

4) Co děláš, když zrovna nesedíš u počítače?

Asi máš na mysli moje koníčky.

Největší uspokojení mi přináší fyzická práce na zahradě, snad proto, že je protipólem duševní práci, kterou vykonávám při správě sítí.  Proto ve svém volném čase s největším nadšením na zahradě prořezávám stromy, přehazuji kompost, sekám trávník…

Další mojí velkou zálibou jsou pěší túry po českých horách s mojí ženou.

Rád bych ještě zmínil našeho dalšího společného koníčka – pokud čas zbývá, rádi hrajeme anglický Scrabble. Několikrát jsme se zúčastnili i české olympiády v této disciplíně a ostudu jsme si tam rozhodně neudělali. V poslední době jsme začali hrát anglický Scrabble online v 3 minutovém limitu. Ale to už vlastně nesouvisí s tvojí otázkou, protože to už jsme zase zpátky u počítačů.