V letním vydání našeho tradičního newsletteru jsem se rozhodli vyzpovídat mužskou posilu našeho letenkářského oddělení – kolegu Jiřího Staňka. V následujícím rozhovoru tedy máte jedinečnou šanci poznat tohoto sympatického a věčně usměvavého mladíka.

 

JirkaJak dlouho pracuješ v HRG a jaká je tvoje pracovní náplň?

V listopadu to budou dva roky, co jsem nastoupil do HRG. Po tom, co jsem byl přes 20 let zaměstnán v naprosto odlišném oboru, jsem se rozhodl pro profesní změnu. Začínal jsem na hotelovém desku a po roce jsem přes rezervační oddělení přešel na oddělení, kde mám na starosti společnost Deloitte.

Co tě na tvojí práci baví nejvíce a co naopak nejméně?

Vzhledem k profesnímu kolotoči je pro mě dnes vlastně zajímavé vše. Především člověk objevuje stále nové a nové destinace, o kterých nikdy před tím neslyšel. Nesmím zapomenout ani na své kolegy, kteří jsou nápomocni pokaždé, když potřebuji a jsou mi takovými průvodci do tohoto nového světa. To oni vytváří pozitivní atmosféru v kanceláři a o to víc vás pak baví být v práci :-)

V tomto oboru pracují převážně cestovatelští nadšenci – patříš také mezi ně, a jestli ano, jaká destinace tě zatím nadchla nejvíce?

Cestování je věc, kterou jsem si vždy užíval. Baví mě poznávat nové země, kulturní zvyklosti, získávat nové přátele… Proto jsem část svého profesního života strávil prací na zaoceánských lodích. Měl jsem štěstí, že jsem dostal pracovní nabídku na lodi, která se jmenuje příznačně The World. Je jediná svého druhu – je to totiž rezidenční loď. Cestující jsou majitelé apartmánů na této lodi a oproti běžným zaoceánským lodím si tito rezidenti sestavují itinerář plavby na celý rok dopředu s tím, že si vyhradí více času na objevování zajímavých míst. Měl jsem tedy daleko více příležitostí, než kolegové na běžných výletních lodích, kde je to přeci jen o dost hektičtější. Nalodili jsme se v Limě v Peru, pokračovali jsme přes Ekvádor – Panamským průplavem do karibské oblasti, kde jsme navštívili snad všechny ostrůvky. Poté následoval „crossing“ přes Atlantský oceán.

JirkaDalší část cesty pak probíhala v Evropě. Byl jsem naprosto uchvácen fjordy v Norsku, krásami švédské přírody, atmosférou britských přístavů i francouzských středověkých měst. Navštívili jsme Španělsko, Itálii, Maltu, Řecko, Dánsko, Holandsko, Maroko, Portugalsko, Korsika, Chorvatsko a další. Viděl jsem toho tedy opravdu hodně :-)

Z mých cest pro mě byla ale nejzajímavější Jihoafrická republika, na kterou jsme si s přáteli vyhradili více času a strávili tam nádherné tři týdny. Procestovali jsme okolí Kapského města, projeli slavnou Garden Route do Port Elizabeth, odtud jsme přeletěli do Johannesburgu a pak jsme vyrazili na safari do Krugerova národního parku, kde jsme si dopřáli ubytování na stromech. A na závěr na skok do Zambie, podívat se Viktoriiny vodopády. A jelikož jsme zde byli v období sucha, neodolali jsme adrenalinové koupeli v “ďáblově jezírku“, které se nachází na hraně Viktoriiných vodopádů. Je to místo, kde vás dělí jen pár desítek centimetrů od pádu do hlubin. Jižní Afrika byla opravdu neskutečný zážitek.

Prozradil bys nám, co děláš rád ve svém volném čase?

Vzhledem k sedavému zaměstnání se snažím trochu hýbat – většinou si tedy zajdu do posilovny.

Vloni jsem během tembuildingu vyzkoušel slackline, což je vlastně balancování a chození na popruhu upevněném mezi dvěma body, například stromy. S několika kolegy nás to nadchlo a tak jsme si jednu pořídili a příležitostně se na ní zkoušíme udržet :-)

Mám také rád technicky zajímavé věci, poslední dobou je to svět “chytrých” věcí, jako jsou žárovky, bezpečnostní kamery, termostaty, monitory spánku apod. Prostě takové ty “nezbytnosti”, bez kterých se dá obejít :-)