airport-3511342_1920V další části našeho seriálu o létání se budeme věnovat odbavování zavazadel, konkrétně pak otázce, proč se účtování poplatků za každý odbavený kufřík stalo standardem i pro běžné, tedy nikoli nízkonákladové, dopravce.

Nejprve trocha historie. Mezi prvními, kdo přišel s nápadem účtovat poplatky za odbavená zavazadla, byl dopravce United Airlines, který na začátku roku 2008 začal aplikovat poplatek ve výši 25 USD za každé druhé odbavené zavazadlo (odbavení prvního bylo stále zdarma). Ostatní američtí dopravci se nenechali tímto krokem zahanbit a záhy přišli s ještě odvážnějším konceptem – zpoplatnili jakékoli odbavené zavazadlo. Cestující American Airlines si tak musel v případě, že se nehodlal spokojit pouze s příručním zavazadlem, připravit 15 USD. Byla to jedna z reakcí aerolinek na neustále rostoucí ceny paliva, které v srpnu roku 2008 dosahovaly vrcholu a zásadně tak ovlivňovaly ziskovost dopravců.

Našinec má možná též ještě v živé paměti doby, kdy si mohl v rámci ceny interkontinentální letenky bezstarostně zabalit své cestovní nezbytnosti do dvou kufrů, každý o váze 32 kilogramů. Při cestách po Evropě si pak musel vystačit se zavazadlem o hmotnosti 23 kilogramů. Což z dnešního pohledu může mnohým, kteří nepřišli na chuť úspornému způsobu balení, znít jako sen. (Na druhou stranu, ten samý našinec může pamatovat ceny letenek, které se s těmi dnešními nedají srovnat – letenka do Austrálie za 45-50 tisíc korun včetně tax byla standardem, dnes by se za tuto cenu chtělo letět málokomu.)

Faktem je, že ceny ropy koncem roku 2008 opět klesly, ovšem koncept platby odbavených zavazadel byl již na světě a cestující se s ním pomalu začali smiřovat. Způsob zpoplatňování zavazadel navíc znali již díky nízkonákladovým dopravcům, kteří mají na separátním účtování tzv. ancillary fees založenou svoji cenovou strategii.

luggage-2158738_1920Jak to vypadá v dnešní době? Drtivá většina standardních dopravců má dnes na evropských letech zavedeno na úrovni tarifů něco, čemu se říká tzv. fare families. Jednoduše řešeno – v rámci každého tarifu má cestující možnost zvolit si, jestli jeho letenka bude zahrnovat i odbavené zavazadlo či nikoli. Většinou se vyplácí rozmyslet se v okamžiku nákupu letenky, protože pozdější dokupování zavazadel (v tom nejhorším případě na letišti) se může notně prodražit. Řada cestujících se tak naučila zabalit se na dva tři dny do příručního zavazadla, které je většinou i v rámci nejlevnějších tarifů zdarma. Ovšem pozor na maximální rozměry a váhu, někteří dopravci, zvláště ti nízkonákladoví, pečlivě hlídají každý centimetr či dekagram navíc a nemilosrdně vám za překročení jednoho či druhého naúčtují patřičný příplatek (k tomuto účelu můžete u nástupů do letadel vidět malé „klícky“, do kterých se vám příruční zavazadlo musí bezpodmínečně vejít). Bohužel už dnes není pravidlem – a to ani u standardních dopravců, že si k příručnímu zavazadlu, například malému kufříku, můžete vzít automaticky i kabelku nebo tašku s notebookem, proto si vždy ověřte, jaký počet kusů odbavených zavazadel můžete mít a jakých mohou být rozměrů či váhy.

 

Se snahou cestujících vejít se se všemi svými zavazadly na palubu se totiž úložné prostory nad sedačkami staly nedostatkovým zbožím a není výjimkou sledovat, jak se později nastoupivší cestující snaží svůj carry on kufřík vecpat do jakéhokoli volného prostoru, který se ale většinou již nenabízí. Kromě stresu pro držitele kufříku může mít toto hledání celkově neblahý vliv na rychlost nástupu a usazení cestujících na palubě a vyšší riziko zpoždění letu (tedy riziko vyšších nákladů pro dopravce). Ryanair to tak vyřešil po svém – pokud si chcete kromě kabelky nebo tašky na notebook vzít na palubu ještě příruční kufřík, musíte si připlatit za tzv. prémiový nástup. V opačném případě máte kufřík sice i nadále zdarma, ale musíte jej před nástupem odevzdat personálu, který jej umístí do zavazadlového prostoru (to znamená, že si na něj musíte počkat po příletu u pásu, jako kdybyste jej normálně odbavili.

Co se týče dálkových letů, koncept fare families se na nich ještě tak docela nezabydlel a stále platí, že v ceně letenky máte zpravidla jeden kus zavazadla o váze 23kg (výjimkou jsou často lety do severní Afriky, kde jsou dopravci někdy velkorysejší a umožňují zdarma přepravu dvou zavazadel), ovšem i zde platí, že je potřeba si tuto informaci ověřit. Nově přicházejí některé letecké společnosti s konceptem úhrady odbaveného zavazadla i na interkontinentálních letech a lze tušit, že se tento trend bude dále rozšiřovat. Namátkou můžeme jmenovat vybrané linky Air France/KLM, Lufthansy či British Airways.

Jestli byste tedy rádi ušetřili nějaký ten peníz za odbavený kufr, nechte se inspirovat triky japonské specialistky na balení zavazadel Marie Kondo:

Šťastnou cestu s úsporně zabaleným zavazadlem vám přeje tým HRG.